DTM250085 - generalizace a návaznost objektů
Stav | zadán |
Datum přijetí | 28.08.2025 |
| Typ | ostatní |
 | Jiné |
| Ostatní dotazy |
Předmět | generalizace a návaznost objektů |
Popis | Jakým způsobem řešit generalizaci objektů vzhledem ke vzájemné návaznosti? Jedná se o případy, kdy zákres v DTM reflektuje realitu zavádějícím způsobem, např.: - výška plotu na straně přilehlé k veřejnému prostranství, když na straně soukromého pozemku je velký výškový rozdíl - napojení brány na plot, kdy brána je např. posuvná a na samostatné konstrukci za samotným plotem (+ mapovat i bet. podezdívky tohoto zařízení?) - napojení okraje zpevněné plochy na konec úzké zdi (kreslené linií) *1 - napojení např. obrubníku k plotu pod ostrým úhlem *2 - zanedbání šířky úzkých podezdívek a zdí *3 *1 Pokud se zpevněná plocha napojuje na roh, pak by měla být zeď logicky kreslena po vnější straně tohoto rohu. Tím ale pravděpodobně dojde na konci zdi k porušení jiné návaznosti. Kreslení zdi osou, může také výrazně porušit geometrii. Bavíme se o zdi do 40 cm! Je samozřejmě možné i takovou zeď vyznačit plochou, ale to situaci akorát komplikuje a to nejen časově. *2 V katastru nemovitostí se řeší napojení zpravidla průsečíkem či kolmicí. V DTMce tímto vzniká nejen zkreslená poloha lomového bodu, ale může také výška, ovlivňuje to geometrii navazujících linií a ploch. Postupovat tedy při napojení pod úhlem <50 gon způsobem vyrovnáním do přímky / vytvořením kolmice neexistující v terénu / jiným způsobem (např. souběhem dvou linií a napojením ve vhodnějším místě)? *3 Opět problém související s ostatními. Pokud chci takový prvek zobrazit linií, pak dojde ke generalizaci, resp. zkreslení okolí. Pokud se jedná např. o opěrnou zídku s přilehlou zpevněnou plochou, pak bude v DTM buď reálná plocha zdi součástí vyznačené zpevněné plochy, nebo bude mít sice zpevněná plocha skutečné rozměry, ale šířka zdi bude "chybět" na druhé straně (to může porušovat geometrii v souvislosti s bodem *1, nebo narušovat další přilehlé plochy). Zejména tedy vzájemné napojování prvků vede k porušení geometrie, přesnosti zaměření a pravidel pro míru detailu mapování. V DTM pak mohou vznikat "zbytečné" svislice a dvojí hrany. Nastavené hodnoty tolerancí jsou provázány, ale zřejmě by mohly být po zkušenostech upraveny a stanovena podrobná pravidla pro zpracovávání GAD. Je nešťastné jakým nerozumným způsobem byla definována struktura a celá koncepce databáze DTM (např. potřeba duplicit, definice atributů, rozdělení kategorií...), a že nebyly evidentně převzaty poznatky a zkušenosti z předchozích samostaných krajských DTM. |
 | |
| POŽADAVEK | Předmět | generalizace a návaznost objektů |
Popis | Jakým způsobem řešit generalizaci objektů vzhledem ke vzájemné návaznosti? Jedná se o případy, kdy zákres v DTM reflektuje realitu zavádějícím způsobem, např.: - výška plotu na straně přilehlé k veřejnému prostranství, když na straně soukromého pozemku je velký výškový rozdíl - napojení brány na plot, kdy brána je např. posuvná a na samostatné konstrukci za samotným plotem (+ mapovat i bet. podezdívky tohoto zařízení?) - napojení okraje zpevněné plochy na konec úzké zdi (kreslené linií) *1 - napojení např. obrubníku k plotu pod ostrým úhlem *2 - zanedbání šířky úzkých podezdívek a zdí *3 *1 Pokud se zpevněná plocha napojuje na roh, pak by měla být zeď logicky kreslena po vnější straně tohoto rohu. Tím ale pravděpodobně dojde na konci zdi k porušení jiné návaznosti. Kreslení zdi osou, může také výrazně porušit geometrii. Bavíme se o zdi do 40 cm! Je samozřejmě možné i takovou zeď vyznačit plochou, ale to situaci akorát komplikuje a to nejen časově. *2 V katastru nemovitostí se řeší napojení zpravidla průsečíkem či kolmicí. V DTMce tímto vzniká nejen zkreslená poloha lomového bodu, ale může také výška, ovlivňuje to geometrii navazujících linií a ploch. Postupovat tedy při napojení pod úhlem <50 gon způsobem vyrovnáním do přímky / vytvořením kolmice neexistující v terénu / jiným způsobem (např. souběhem dvou linií a napojením ve vhodnějším místě)? *3 Opět problém související s ostatními. Pokud chci takový prvek zobrazit linií, pak dojde ke generalizaci, resp. zkreslení okolí. Pokud se jedná např. o opěrnou zídku s přilehlou zpevněnou plochou, pak bude v DTM buď reálná plocha zdi součástí vyznačené zpevněné plochy, nebo bude mít sice zpevněná plocha skutečné rozměry, ale šířka zdi bude "chybět" na druhé straně (to může porušovat geometrii v souvislosti s bodem *1, nebo narušovat další přilehlé plochy). Zejména tedy vzájemné napojování prvků vede k porušení geometrie, přesnosti zaměření a pravidel pro míru detailu mapování. V DTM pak mohou vznikat "zbytečné" svislice a dvojí hrany. Nastavené hodnoty tolerancí jsou provázány, ale zřejmě by mohly být po zkušenostech upraveny a stanovena podrobná pravidla pro zpracovávání GAD. Je nešťastné jakým nerozumným způsobem byla definována struktura a celá koncepce databáze DTM (např. potřeba duplicit, definice atributů, rozdělení kategorií...), a že nebyly evidentně převzaty poznatky a zkušenosti z předchozích samostaných krajských DTM. | |
| žádné řešení nezadáno | ||