DTM250085 - generalizace a návaznost objektů
Stav | vyřešený |
Datum přijetí | 28.08.2025 |
| Typ | ostatní |
 | Jiné |
| Ostatní dotazy |
Předmět | generalizace a návaznost objektů |
Popis | Jakým způsobem řešit generalizaci objektů vzhledem ke vzájemné návaznosti? Jedná se o případy, kdy zákres v DTM reflektuje realitu zavádějícím způsobem, např.: - výška plotu na straně přilehlé k veřejnému prostranství, když na straně soukromého pozemku je velký výškový rozdíl - napojení brány na plot, kdy brána je např. posuvná a na samostatné konstrukci za samotným plotem (+ mapovat i bet. podezdívky tohoto zařízení?) - napojení okraje zpevněné plochy na konec úzké zdi (kreslené linií) *1 - napojení např. obrubníku k plotu pod ostrým úhlem *2 - zanedbání šířky úzkých podezdívek a zdí *3 *1 Pokud se zpevněná plocha napojuje na roh, pak by měla být zeď logicky kreslena po vnější straně tohoto rohu. Tím ale pravděpodobně dojde na konci zdi k porušení jiné návaznosti. Kreslení zdi osou, může také výrazně porušit geometrii. Bavíme se o zdi do 40 cm! Je samozřejmě možné i takovou zeď vyznačit plochou, ale to situaci akorát komplikuje a to nejen časově. *2 V katastru nemovitostí se řeší napojení zpravidla průsečíkem či kolmicí. V DTMce tímto vzniká nejen zkreslená poloha lomového bodu, ale může také výška, ovlivňuje to geometrii navazujících linií a ploch. Postupovat tedy při napojení pod úhlem <50 gon způsobem vyrovnáním do přímky / vytvořením kolmice neexistující v terénu / jiným způsobem (např. souběhem dvou linií a napojením ve vhodnějším místě)? *3 Opět problém související s ostatními. Pokud chci takový prvek zobrazit linií, pak dojde ke generalizaci, resp. zkreslení okolí. Pokud se jedná např. o opěrnou zídku s přilehlou zpevněnou plochou, pak bude v DTM buď reálná plocha zdi součástí vyznačené zpevněné plochy, nebo bude mít sice zpevněná plocha skutečné rozměry, ale šířka zdi bude "chybět" na druhé straně (to může porušovat geometrii v souvislosti s bodem *1, nebo narušovat další přilehlé plochy). Zejména tedy vzájemné napojování prvků vede k porušení geometrie, přesnosti zaměření a pravidel pro míru detailu mapování. V DTM pak mohou vznikat "zbytečné" svislice a dvojí hrany. Nastavené hodnoty tolerancí jsou provázány, ale zřejmě by mohly být po zkušenostech upraveny a stanovena podrobná pravidla pro zpracovávání GAD. Je nešťastné jakým nerozumným způsobem byla definována struktura a celá koncepce databáze DTM (např. potřeba duplicit, definice atributů, rozdělení kategorií...), a že nebyly evidentně převzaty poznatky a zkušenosti z předchozích samostaných krajských DTM. |
 | |
| POŽADAVEK | Předmět | generalizace a návaznost objektů |
Popis | Jakým způsobem řešit generalizaci objektů vzhledem ke vzájemné návaznosti? Jedná se o případy, kdy zákres v DTM reflektuje realitu zavádějícím způsobem, např.: - výška plotu na straně přilehlé k veřejnému prostranství, když na straně soukromého pozemku je velký výškový rozdíl - napojení brány na plot, kdy brána je např. posuvná a na samostatné konstrukci za samotným plotem (+ mapovat i bet. podezdívky tohoto zařízení?) - napojení okraje zpevněné plochy na konec úzké zdi (kreslené linií) *1 - napojení např. obrubníku k plotu pod ostrým úhlem *2 - zanedbání šířky úzkých podezdívek a zdí *3 *1 Pokud se zpevněná plocha napojuje na roh, pak by měla být zeď logicky kreslena po vnější straně tohoto rohu. Tím ale pravděpodobně dojde na konci zdi k porušení jiné návaznosti. Kreslení zdi osou, může také výrazně porušit geometrii. Bavíme se o zdi do 40 cm! Je samozřejmě možné i takovou zeď vyznačit plochou, ale to situaci akorát komplikuje a to nejen časově. *2 V katastru nemovitostí se řeší napojení zpravidla průsečíkem či kolmicí. V DTMce tímto vzniká nejen zkreslená poloha lomového bodu, ale může také výška, ovlivňuje to geometrii navazujících linií a ploch. Postupovat tedy při napojení pod úhlem <50 gon způsobem vyrovnáním do přímky / vytvořením kolmice neexistující v terénu / jiným způsobem (např. souběhem dvou linií a napojením ve vhodnějším místě)? *3 Opět problém související s ostatními. Pokud chci takový prvek zobrazit linií, pak dojde ke generalizaci, resp. zkreslení okolí. Pokud se jedná např. o opěrnou zídku s přilehlou zpevněnou plochou, pak bude v DTM buď reálná plocha zdi součástí vyznačené zpevněné plochy, nebo bude mít sice zpevněná plocha skutečné rozměry, ale šířka zdi bude "chybět" na druhé straně (to může porušovat geometrii v souvislosti s bodem *1, nebo narušovat další přilehlé plochy). Zejména tedy vzájemné napojování prvků vede k porušení geometrie, přesnosti zaměření a pravidel pro míru detailu mapování. V DTM pak mohou vznikat "zbytečné" svislice a dvojí hrany. Nastavené hodnoty tolerancí jsou provázány, ale zřejmě by mohly být po zkušenostech upraveny a stanovena podrobná pravidla pro zpracovávání GAD. Je nešťastné jakým nerozumným způsobem byla definována struktura a celá koncepce databáze DTM (např. potřeba duplicit, definice atributů, rozdělení kategorií...), a že nebyly evidentně převzaty poznatky a zkušenosti z předchozích samostaných krajských DTM. | |
| ŘEŠENÍ | Popis | Stručná odpověď: Generalizace a řešení návaznosti objektů v DTM je komplexní úloha, která vyžaduje znalost metodických pravidel, respektování hierarchie objektů, správné napojování linií a ploch, a citlivé posouzení konkrétní situace v terénu. Vždy je třeba dbát na topologickou správnost, minimalizaci duplicit a zachování čitelnosti mapy. Bez znalosti konkrétní situace v terénu a bez obrázku nebo dat nelze přesně odpovědět. V případě pochybností v konkrétním případě doporučujeme využít dostupné metodické materiály a odpovědi na již řešené dotazy nebo se obrátit na Metodickou pracovní skupinu DTM s popisem řešené situace. Podrobná odpověď: Generalizace a návaznost objektů v DTM Obecné pojednání o generalizaci digitálních mapových podkladů Generalizace v digitálních mapových podkladech představuje proces zjednodušení a úpravy geometrie a atributů objektů tak, aby byly zachovány klíčové vlastnosti a čitelnost mapy při respektování měřítka, účelu a technických omezení systému. Cílem je zajistit, aby mapa byla srozumitelná, přehledná a zároveň technicky správná, i když některé detaily reálného světa musí být zjednodušeny nebo vynechány. Generalizace je vždy kompromisem mezi přesností, čitelností a technickými možnostmi zpracování a vizualizace dat. V prostředí DTM je generalizace nezbytná zejména při: - zobrazení úzkých objektů (zdi, podezdívky, obrubníky) linií místo ploch, - řešení návazností a napojení různých typů objektů (např. ploty, brány, zpevněné plochy), - eliminaci nadbytečných detailů, které by komplikovaly topologii nebo zhoršovaly přehlednost mapy. Pravidla a doporučení pro řešení návaznosti a generalizace v DTM 1. Hierarchie a topologie objektů - DTM využívá hierarchii konstrukčních a odvozovaných objektů (viz příloha č. 3 vyhlášky 393/2020 Sb.), která určuje, jaké typy linií mohou tvořit hranice konkrétních ploch. Například hranici plochy budovy může tvořit pouze linie typu „hranice budovy“, plochu chodníku může ohraničovat „hranice budovy“ i „hranice chodníku“ apod. - Při napojování liniových objektů (např. plotů, zdí, obrubníků) je nutné, aby všechny linie byly v napojovacím bodě ukončeny a nevznikaly tzv. „mezilehlé napojení“ (napojení do středu segmentu polylinie není povoleno). 2. Dvojí hrany a svislice - V případech, kdy je potřeba zachytit výškový rozdíl mezi dvěma sousedními plochami (např. opěrná zeď mezi veřejným prostranstvím a soukromým pozemkem), je možné použít tzv. „dvojí hranu“ – dvě linie nad sebou se stejnou polohou X, Y, ale rozdílnou hodnotou Z. Každá linie pak tvoří hranici jiné plochy v jiném výškovém levelu. - Svislé hrany jsou povoleny pouze tam, kde bez jejich průběhu nelze zkonstruovat obvod plošného objektu. 3. Minimální rozměry a tolerance - Pro mapování objektů platí minimální rozměry a tolerance (např. minimální délka segmentu 0,05 m, minimální rozdíl výšky pro dvojí hranu 0,12 m, minimální šířka objektu pro zobrazení plochou 0,14 m). - Pokud je šířka zdi menší než 40 cm, doporučuje se ji mapovat jako linii; pokud je širší, je vhodné ji mapovat jako plochu. Ale v některých případech je vhodné mapovat jako plochu i zdi o šířce menší než 40 cm, ale větší než 14 cm. U objektů užších než 14 cm lze v rámci generalizace napojit např. plot přímo na okraj zdi a výšku převzít z příslušné strany. 4. Napojování pod ostrým úhlem, průsečíky, kolmé napojení - V DTM se doporučuje napojovat linie v místě skutečného styku v terénu. Pokud vzniká ostrý úhel (<50 gon), je možné využít souběh dvou linií a napojení ve vhodnějším místě, případně generalizovat průběh tak, aby byla zachována topologická správnost a čitelnost mapy. Vždy je nutné respektovat pravidla pro tvorbu trojmezí a ukončení linií. 5. Generalizace a přesnost - Míra generalizace musí být vždy v souladu s třídou přesnosti měření a pravidly pro vedení geometrie objektů v DTM. Geodet je povinen vyhodnotit situaci v terénu a zvolit vhodnou míru generalizace s ohledem na účel mapy a požadavky na přesnost. |
Odkaz | https://dtmwiki.kr-zlinsky.cz/01_pravidla/01_zaklad/03_geometrie https://www.cuzk.gov.cz/DMVS/Metodika/Metodika_pro_geodety_k_aktualizaci_DTM_v2-2_final.aspx https://app.iprpraha.cz/apl/app/slovnik-dtm/ | |
Vyřešeno | 28.10.2025 | |
| ||